Yoshi Oida

Režie

Yoshi Oida, herec, režisér a spisovatel žijící v Paříži, se narodil v Japonsku. Magisterské studium filozofie absolvoval na japonské Univerzitě v Keio. Dvakrát byl ve Francii oceněn prestižním vyznamenáním v oblasti kultury   Rytíř řádu umění a literatury (1992), Nositel řádu umění a literatury (2007).

V roce 1968 se jako herec na doporučení Jeana-Louise Barraulta setkal se světoznámým režisérem Peterem Brookem. Jejich první spoluprací byla experimentální inscenace Shakespearovy Bouře v Brookově úpravě v londýnském Round House, dílo poté uvedli v překladu Jeana-Clauda Carriéra v r. 1990 na festivalu ve francouzském Avignonu a na světovém turné. Jako herec Yoshi Oida vystupoval v mnoha Brookových inscenacích, mj. Orghast (autor Ted Hughes, 1971 Irán), Konference ptáků (Conference of Birds, autor John Heilfern, 1973 New York), The IKS (podle knihy Colina Turnbulla,1975 Paříž), Mahabharata (úprava Jean-Claude Carriere, 1985 festival v Avignonu a světové turné), Muž, který si pletl manželku s kloboukem (The Man Who Mistook His Wife for a Hat podle knihy Oliviera Sachse, 1993 Francie a světové turné), Kdo tam? divadelní experiment Petera Brooka (Quie est la? 1995 Francie a turné po Evropě), Tierno Bokar (2004 uvedeno v Německu, Španělsku, Brazílii a Francii). Jako herec spolupracuje i s dalšími režiséry jako je Jossy Wieler (Přízrak z Yotsuya, autor Tsuruya Nanboku, 2005 Tokyo) a Simon Mc Burny ( 2008 Shun-Kin, autor Junichiro Tanizaki).

Yoshi Oida hrál i v mnoha filmech, z nichž nejslavnější je Brookova Mahabharata (1988). Film Kniha snů (The Pillow Book, režie Peter Greenway) byl uveden na festivalu v Cannes (1996), snímek Oči Asie (The Eyes of Asia, režie J. M. Grilo) se zúčastnil soutěžní přehlídky v Locarnu (1996), titul Felice, felice v režii Petera Delpeuta soutěžil na festivalu v Rotterdamu (1998). V roce 1999 si zahrál ve filmu Podzimní květy (The Autumn Flowers, režie Shunshuke Ikehata, který byl oceněn vekou cenu festivalu ve francouzském Bénodet, a v němž Yoshi Oida získal cenu za vedlejší mužskou roli v Mainichiho soutěži.

Významná je jeho literární tvorba, která reflektuje hereckou profesi   knihy Neukotvený herec (An Actor Adrift, 1992), Neviditelný herec (The Invisible Actor, 1998) a Hercovy finty (The Actor’s Tricks, 2008) napsané v angličtině, vyšly i v řadě překladů.

Od roku 1975 se Yoshi Oida věnuje divadelní režii. Jeho prvním titulem byla japonská rituální hra Hannya Shingyo (autoři Shogo Ota a Takuro Endo), která byla uvedena v Paříži, New Yorku, Amsterdamu a na turné v Kanadě. Japonská kultura se stala pro jeho tvorbu stálým inspiračním zdrojem   uveďme např. Amé Tsuchi, text Mutso Takahashi podle japonské mytologie (1978 Paříž a světové turné), Interrogations – slova mistrů Zen, Köan (1978 festival v Avignonu a světové turné), Přechod přes horu (Über den Berg Kommen,1983 Německo, evropské a indické turné), Fiore di Riso, Fiori di Fango   na japonské texty divadla Kyogen (1989 Itálie), Lovecká puška (The Hunting Gun podle románu autora jménem Yasushi Inoue, 1994 Německo, Švýcarsko) Písečná žena (The Woman in the Dune, podle románu od Kobo Abe (1995 Německo, Švýcarsko), Madame de Sade (autor Yukio Mishima, 1996 Německo). v roce 1997 uvedl v Berlíně divadelní variace Han-Jo na texty divadla No, Kyogen a moderního divadla No ( autor Kukio Mishima). V roce 1982 uvedl v Paříži a Rennes adaptaci slavného díla Tibetská kniha o životě a smrti (The Tibetan Book of Dead) v úpravě Isabelle Famchon, dílo později přepracoval a uvedl pod názvem Průvodce po onom světě (The Guide of the Other World ) v Itálii a na evropském turné (1986).

Inscenoval řadu děl evropských autorů   ve vlastní úpravě uvedl např. Danteho Božskou komedii (1982 Itálie), Konec hry Samuela Becketta (1997 Nizozemsko), Molly Sweeney irského dramatika Briana Friela (1997 Německo), Nedorozumění Alberta Camuse (1999 Německo), Podzimní sen Jona Fosseho (2001 Rakousko). Řadu dramatických děl přepracoval pro tanečním provedení   za baletní adaptaci hry Jeana Geneta Služky ( 2001 Stuttgart, Německo a evropské turné) získal v roce 2002 v Londýně prestižní Cenu Time Out za nejlepší divadelní představení.

Scénicky provedl celou řadu hudebních děl   např. Píseň o zemi Gustava Mahlera v úpravě Arnolda Schönberga (2002, Francie, Lucembursko) a Zimní cestu Franze Schuberta (2007, Německo, Mexico). Inscenoval i řadu oper   např. Curlew River (Řeka Sumida) Benjamina Brittena (1998, Francie a turné po Evropě, 2003 turné po USA), Slavíka Igora Stravinského (2000, Francie), Vesničku vlčat (The village of the Wolf Club, autor Guo Wenjing, 2000 Francie), operu Alex Langer (hudba Giovanni Verrando, libreto Vito Ugo Calabretta, 2003, Itálie), komorní operu Hranice (La Frontiére, hudba Philippe Manoury, libreto Daniela Langer (2003 Paříž a turné po Francii), Nabucco (2006 Itálie, Finsko, Belgie) a Smrt v Benátkách (Death in Venice) Benjamina Brittena (2007 festival v britském Aldeburghu, festival v rakouském Bregenzi). V květnu 2009 bude toto dílo uvedeno v Lyonu, v říjnu v kanadském Torontu.