Giacomo Puccini: Tosca

O drama La Tosca Victoriena Sardoua se Giacomo Puccini zajímal od roku 1889, kdy v něm v Miláně viděl slavnou herečku Sarah Bernhardt. Složitá jednání jeho nakladatele Giulia Ricordiho se Sardouem a Pucciniho práce na Manon Lescaut a Bohémě však kompozici Tosky oddálily a skladatel operu dokončil až v roce 1899. Světová premiéra se uskutečnila v římském divadle Teatro Costanzi 14. 1. 1900; měla obrovský úspěch, i když například Gustav Mahler o ní mluvil jako o „mistrovské slátanině“ a ještě hůře se vyjádřil Richard Strauss. Přesto dnes patří opera o slavné zpěvačce Tosce, jejím milenci, malíři Cavaradossim a zákeřném policejním šéfovi baronu Scarpiovi, odehrávající se roku 1800 v době napoleonských bojů proti Rakousku v Itálii, k nejpopulárnějším operním titulům.

Současná inscenace Státní opery Praha využívá legendární scénografii Josefa Svobody z období Velké opery 5. května (dnes Státní opery Praha). Věrná kopie výpravy z roku 1947, vytvořená ovšem již moderními technologiemi, přispěla k velké oblíbenosti této inscenace. S nadšeným ohlasem byla přijata také při hostování Státní opery Praha v Japonsku se slavnými sopranistkami Marií Guleghinou a Evou Marton v titulní roli (2003) a v Salcburku (2006).

Premiéra: 7. 6. 1999

Ohlasy v tisku