Giuseppe Verdi: Otello

Verdiho předposlední opera Otello by pravděpodobně nebyla napsána, kdyby nebylo jeho nakladatele Giulia Ricordiho. Po dokončení Aidy v roce 1871 se totiž Verdi rozhodl, že svou kariéru veleúspěšného operního autora ukončí. To se pochopitelně Ricordimu nelíbilo, ale hned věděl, jak Verdiho od jeho úmyslu odvrátit   nabídkou libreta, jemuž Verdi neodolá. Všeobecně byl znám skladatelův velký obdiv k Shakespearovi, a tak Ricordi šikovně obrátil jeho pozornost k Othellovi – i s výběrem libretisty, Arriga Boita. 1. 11. 1886 Verdi dokončil partituru a v lednu 1887 začaly v milánské La Scale zkoušky. Iaga zpíval francouzský barytonista Victor Maurel, který nenáviděl představitele Otella, italského tenoristu Franceska Tamagnu stejně, jak Jago nenáviděl Otella   tenorista měl totiž mnohem vyšší honorář… Verdi si vymínil, že zkoušky budou uzavřené a že do tisku neproniknou žádné zprávy o nové opeře. Byl přesvědčen, že s Boitem vytvořili mistrovské dílo   a nemýlil se. Premiéra 5. 2. 1887 se stala událostí a ulice kolem La Scaly byly přeplněny davy lidí. Opera se okamžitě vydala na vítěznou cestu do světa. Už 7. 1. 1888 ji díky pohotovosti ředitele Františka Adolfa Šuberta česky uvedlo také pražské Národní divadlo.

V budově Státní opery Praha byl Otello poprvé uveden v tehdejším Novém německém divadle 20. 12. 1911 a poté 4. 5. 1924 (v nastudování Alexandra Zemlinského), 13. 1. 1928 a 15. 11. 1932. K dalšímu nastudování v této budově došlo až 19. 11. 1991 v tehdy již autonomním Smetanově divadle. Pod mimořádně úspěšnou inscenací byli podepsáni dirigent Martin Turnovský a německý režisér Dominik Neuner.

Obnovená premiéra: 28. 5. 2009

Ohlasy v tisku